Rubriky portfolia: 2024

Světelná instalace pracuje s tématem stresu a pracovního tlaku, který se společnost snaží napravovat cvičením, jako je městská jóga, ale ignoruje hledání systematických řešení, jak vyhoření předcházet. Série ilustruje kontrast mezi společností, která se pustila do zdravého životního stylu, a společností, která se potýká s duševními a psychickými problémy. Autor ironicky zobrazuje jedince, který hledá harmonii ve fyzické aktivitě, zatímco jeho motivací je zvládnutí pracovního stresu, úzkosti a psychického tlaku – což zdůrazňuje potřebu kvalitního nastavení pracovního a osobního života.

Pavol Truben (*1985) Výtvarný umělec a pedagog na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Ve své tvorbě zpracovává aktuální společenská témata, která se snaží reflektovat s nadhledem a jemnou dávkou ironie. Jak už sám zjistil, nedokáže se zaměřit na jedno médium. Cítí se dobře v kresbě, grafice, objektu i prostorové instalaci. V roce 2021 získal Cenu Nadace NOVUM a byl finalistou Ceny Celeste 2013 v Art Center Ex-bibli v Římě. Aktivně vystavuje na Slovensku i v zahraničí. V roce 2022 mimo jiné představil svou instalaci Under Pressure na akci White Night v Paříži, kam se vrátil se svým dílem jako součást slovenského pavilonu na Letních olympijských hrách 2024.

WEB

INSTA

Digitální graffiti je interaktivní projekcí, při níž diváci pomocí speciálních digitálních sprejů vytvářejí obrazy/graffiti promítané na budovu, aniž by došlo k poškození fasády.

Pavol Soukal – absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, kde studoval průmyslový a interiérový design. Jeho umělecká tvorba, vášnivě se zabývající digitálními instalacemi, se zaměřuje na zkoumání interaktivity, a to nejen mezi technologií a člověkem, ale také v dynamice vztahu člověka k sobě samému v čase a prostoru. Profesně se věnuje navrhování interaktivních řešení (nejen) pro muzea.

INSTA

To, co bylo kdysi mýtem, se stává realitou. Příroda se ve světě plném zbytků lidské technologie přizpůsobila a vytvořila voskového červa – tvora, který se živí plastem. Objekt Wax Worm, vytvořený z recyklovaných kabelů a technických zařízení, poukazuje na sílu přírody přizpůsobit se podmínkám změněným člověkem. Projekt vznikl během rezidence v galerii 4D a varuje před možnou budoucností, kde se příroda prolíná s technologiemi. Cílem je upozornit na to, že pokud chce lidstvo přežít, musí se přizpůsobit přírodě, která je vždy schopná obnovy..

Alex a Radovan tvoří objekty plné kabelů, světel, přírodních materiálů, které jsou podpořené hudbou a zvukem. Vykreslují naše noční můry, kde se svět změnil na představy dystopické budoucnosti. Vytvořili si vlastní koncept. Drží se základní myšlenky: technologie se nám stává přirozenou jako samotná příroda. Svět, kde se příroda musí přizpůsobit technologiím, aby přežila. Myšlenka je ukázat, kde se my, jako lidstvo, můžeme ocitnout. V době, kdy nám technologie začínají být víc přirozené, jako živé formy. Objekty jsou inspirované přírodou, sci-fi světem, počítačovými hrami, vizualizacemi generovanými neuronovými sítěmi (AI) a statistikami o klimatické krizi. Staví fiktivní světy a živé tvory, u kterých základním stavebním materiálem je lidský odpad. Plasty, kabely, technologie… Tato stvoření se řídí instinktem a přizpůsobuji se, aby přežila. Hrajeme si na bohy, ale příroda zvítězí.

WEB

INSTA

Interaktivní instalace Receptor zkoumá problematiku neúplnosti poznání a proces vnímání. Instalaci tvoří neuronová síť z optických vláken, jakožto elektrifikovaný vnímající systém, který neustále sbírá informace o svém okolí. Data v reálném čase interpretuje a vrací zpět do prostředí ve zkreslené podobě, s cílem zpochybnit pevnost našich představ. Projekt se zaměřuje na percepční procesy, které utvářejí lidskou zkušenost, a zkoumá otázky týkající se vnímání. Instalace umožňuje divákům aktivně se účastnit procesu percepce pomocí interakce s elektronickými komponenty a senzory. Systém zachycuje zvuk, dotek a pohyb a přetváří jednotlivé stimuly do podoby vícekanálového zvuku a světla. Interaktivita umožňuje divákům zasahovat do vrstev dat a podílet se tak na tvorbě výstupů. Výsledné interpretace dat jsou však nepředvídatelné, čímž narušují pevné představy o našem bezprostředním okolím.

Ve své tvorbě se zaměřuji na nová média a instalace založené na světle, zvuku a interaktivitě. Zajímá mě, jak náš vztah ke světu ovlivňují technologie, a i proto je využívám, abych jim dal nový účel. Prostřednictvím imerzivních a interaktivních prvků se snažím poskytnout způsob, jak můžeme vidět a pochopit i neuchopitelné koncepty. Baví mě dokumentovat proces tvorby a zkoumat slepé uličky, které nikam nevedou.

INSTA

WEB

Tři popelnice jsou hudebními nástroji. Interaktivní instalace, která vede lidi od vozíku ke koši, dá každému návštěvníkovi odpověď na to, co ostatní hledají na smetišti. Je to kočka v pytli, kouzelný mlýnek, zlatý grál nebo Košický zlatý poklad? Podívejte se a přesvědčte se sami. Popelnice není černá díra, některé věci v ní končí, ale jiné začínají. Může v něm být omáčka, lodička, papriky nebo gumáky, které brzy začnou nový život. Je důkazem vlastní existence, uvědomění si sebe sama v globálním kontextu. Kdo jsme? Interakce publika spočívá v otevření víka koše. To je staví do zcela jiného světla, které je zelené. Za zvukového doprovodu se nechává ozařovat barevným odrazem sebe sama. Každý si může zahrát a zanechat zvukovou stopu. Vidíme vlastní podobiznu, ale váháme. Sáhnout hlouběji? Můžeme si sáhnout až na dno svých sil a vytvořit tak zvukovou symfonii, anebo se nechat unášet a příjemně si zahrát na hudební nástroje, o kterých se vám ani nesnilo.

Nano vjs je vizuální media artový kolektiv založený v roce 2010 Beátou Kolbašovskou a Jakubem Piškem v Košicích. Specializují se na videomapping, světelné instalace, live vizuál, VJing, interaktivní instalace a multimediální performance na Slovensku a v zahraničí. Spolupracují s hudebníky, kapelami, DJi, nezávislými divadly, současnými tanečníky i performery. Tvořivou a experimentální uměleckou produkcí s interdisciplinárním přístupem vytvářejí site-specific projekty, přímo šité na míru. Jako mediální umělci prezentují svoje díla na skupinových výstavách a mezinárodních festivalech doma i v zahraničí.

INSTA

Vztah zvuku a hmoty. Hmota jako zdroj zvuku i zároveň jeho forma, přičemž navzájem tvoří své nedílné součásti. Samotná syntéza je doplněna softwarovými řešeními, která dané prvky transformují do konečného výsledku. Instalace, pohybující se na poli sound-artu, vytváří svou intervencí do prostoru experimentální hudební nástroj s otevřenými možnostmi recepce divákem. Název odkazuje na překrývání digitálního a fyzického. Zvuková substance, v tomto případě zvuk vody, reaguje na aktivní zapojení diváka a jeho pohyb, který zvuk vody zachycuje a šíří na základě svých fyzikálních vlastností, čímž se voda stává také jeho hmotou – substancí zvuku. Ta je zároveň odrazem akustických vln, na které voda reaguje.

Martin Bízik (*1996, Martin) je absolventem (2022) Akademie umění v Banské Bystrici, Ateliér digitálních médií u prof. MgA. Ing. Michala Murína, ArtD. Pracuje na pomezí digitálních médií a site-specific instalací. Ve své práci autor používá a konstruuje vlastní měřící přístroje a následně získaná data transformuje do vizuální a/nebo zvukové podoby (sonifikace dat). Výsledkem jsou díla mapující přírodní prostředí, experimentální nástroje a zvukové instalace pohybující se v intencích umění a vědy. Jeho zájem o mezioborové přesahy se odráží i v nominaci na cenu DOSKY 2022 za nejlepší scénografii sezóny za představení Vnorená (nezávislá skupina Odivo).

INSTA

Vodojemy na Žlutém kopci ožívají výjimečnou instalací pěti obřích modelů z Festivalu planet Brno. Temnalóna, Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra totiž propojují vědu a umění, přinášejí nové pohledy na Zemi, Měsíc, Mars, Slunce, ale také na nás samotné.Dávají nám příležitost zamyslet se nad křehkostí vztahu mezi přírodou a lidskou existencí.