„Podobáš sa na….“ je veta, ktorú počúvame od narodenia a jej ťarcha nás formuje. Čo vlastne znamená, že sa na niekoho podobáme črtami tváre? Že sme jeho verziou? Podoba môže byť súhrn vonkajších znakov, tvarov, foriem, mimiky, gestikulácie, pohybu tela, výzoru či vlastností. Každopádne podobnosť niekomu nám nastavuje zrkadlo, ktoré niekedy nechceme vidieť, ale môže nám veľa o nás povedať. Môže byt istým spôsobom pohľadom do budúcnosti. Podoba je identita preskakujúca naprieč generáciami, rodinami i celkami. Dielo je svojou prvou verziou, spracovaním, ktoré tvorí morfovanie naskenovaných a modifikovaných reálnych podôb autorkinej mamy, otca a sestry.
Rubriky portfolia: 2022
-
umelá
Ako sa vidím? Objektivita je pojem, ktorý stále viac stráca význam. Sebavnímanie je tiež len konštrukt myšlienok. Konfrontovať sa s tým, ako nás vidia iní, nie je vždy príjemné ci žiadúce. To, kým sme, má mnoho podôb, pohľadov. Hľadanie „pravej tváre“ nemá zmysel, pri uvedomení, že žiadna z nich nie je úplne skutočná. „Modelujem ženu. Máme dva pohľady, ona na seba a ja na ňu. Naše pohľady sa nikdy nestretnú, pretože každá z nás vidí inú ženu.“ Realistická busta je tiež len jednou z tvárí zobrazovaného, ale aj samotného modelujúceho. Ako sa pozerá model na výsledok toho, ako ho vidí niekto iný? Forma modelovania sa stáva nepodstatnou, je druhotným produktom toho čo vzniká – pohlaď na človeka.
-
ne-prítomnosť
Prežívanie je termín, ktorým označujeme ten aspekt činnosti, ktorý nie je priamo prístupný druhým ľuďom. Je pre každého subjektívne, prebieha v čase a neustále plynie. To, čo človek prežíva, usudzujeme na základe jeho gest, výrazov tváre a reči. Autorky si kladú otázky, kde sú hranice osobných psychických procesov, medzi naším súkromným a verejným priestorom, medzi skutočným a fiktívnym, mentálnym a fyzickým a ako sa navzájom tieto svety ovplyvňujú, ako ich zrkadlíme. Pri tvorbe diela vychádzajú z divadelných princípov, avšak situáciu modelujú reverzným spôsobom. Vzniká intímny príbeh, fiktívna spojená identita na hranici reality.
-
The Ministry Of Delirium
V nejistých časech Ministerstvo operuje z podzemí vodojemů na Žlutém kopci. Odpoutejte se od předchozích asociací a tužeb. Případy, kdy jsme ovládáni umělou inteligencí, již nepatří do sekce science fiction. Je to ve skutečnosti něco, co se již zdá být v procesu a bylo navrženo jako vedlejší produkt naší nové přítomnosti. Audiovizuální instalace zkoumá řízení algoritmem za využití kombinovaných médií včetně neuronových sítí, zvuku videa a animace.
-
Conquest of Spaces
Světelné objekty svou formou odkazují k minimalismu konce 60. let, jehož vznik byl spojený s používáním pokročilých technologií a umožnil nově rozšiřujícímu oboru světelného designu stát se svébytným uměleckým nástrojem. Pančocha jej však redefinuje a zasazuje do kontextu digitálního a virtuálního světa, jehož rozsah by si umělci té doby dokázali těžko představit. Otázku času roztáčí ve svých kruzích – motivu, ke kterému se stále znovu vrací. Fascinuje ho tvar kruhu svým univerzálním významem, především v architektuře, kde již od antiky platí za nejdokonalejší geometrický symbol. V kontextu výstavy na Prototypu je kruh chápán jako zástupce času – minulosti, přítomnosti a budoucnosti a jako pomyslný přesun z dvourozměrného prostoru do trojrozměrného.
https://www.instagram.com/janpancochaa/
-
BIOSPHERE & INITI
Exkluzivní představení norské legendy ambientní hudby Biosphere se stalo vrcholným představením festivalu loňského ročníku festivalu Spectaculare. Vystoupení se konalo v neobvyklém prostoru – pražském Planetáriu, doplněném full-dome projekcemi vizuálních umělců Dana Gregora a Dalibora Cée ze studia Initi (ex The Macula group).
Jedná se o přibližně hodinové představení, které je vystavěno na albech Biosphere: Patashnik, Cirque a Substrata a mělo skutečně „velkolepou“ kulisu v podobě full-dome projekcí. vytvořených v rozlišení 4K o celkové délce cca 60 min. Sonická produkce se s vizuální složkou spojila v jeden komplexní zážitek. Projekt měl úžasné recenze a 3 zcela vyprodaná představení během jediného dne.
Tentokrát se show odehraje v digitáriu na Hvézdárna a planetárium v Brno.
-
Himalayan Dalai Lama
Už je to nějaký ten pátek, co si tihle dva brněnští chlapci zahráli svůj snový set na Prototypu na Tržnici. Po letech se vrací, trošku starší, o hodně zkušenější a se skvělou hudbou, která nás opět přenese mezi hvězdy. Tentokrát po jejich boku zasedne i spanilá violoncellistka Terezie Kovalová, která je posledních pár let doprovází.
-
Fashion Performance
Jak jde kreativně a netradičně zpracovat materiál do uměleckých kompozic na téma vody představují studenti oboru Ekotextil design. Vedoucí oboru Andrea Lojkásková motivovala studenty možností cirkularity při tvorbě návrhu a samotného díla. Ukazují, jak jde využít „zdánlivě“ odpadových materiálů, textilních i netextilních, na těle jako skládanka, která se dá posléze rozložit, roztřídit a nechat volně k další recyklaci.
-
PROTOTYP AI ART
V rámci festivalu PROTOTYP vznikla výstava, která se zaměřuje na fenomén tvorby umění pomocí umělé inteligence. Ve dnech 14. října až 6. listopadu 2022 se v brněnském Kreativním hubu KUMST a zároveň v galerii PRÉCÉDÉE v Hongkongu poprvé představí nově vzniklé výzkumné centrum CAAR, jehož cílem je zkoumat různé umělecké formy vytvořené ve spolupráci lidského tvůrce a umělé inteligence. Současně bude probíhat výstava obrazů vytvořených pomocí umělé inteligence od českých tvůrců.
Pop-up výstava Brno – Hong Kong
CAAR – Center for Artificial Art Research
Na výstavě je možné shlédnout čtyři AI asistovaná díla Lai Man Tina. Dvě z nich, AI Brno a AI Hong Kong s podtituly Sbírání vzpomínek, byla vytvořena přímo pro výstavu a představují vizualizace opakujících se motivů v online dostupných snímcích Brna a Hongkongu z pohledu umělé inteligence. Další dvě videa od stejného autora, AI způsoby vidění a AI impresionismus, představují experimenty s prolínáním procesů vidění a interpretace umění prostřednictvím lidských a umělých neuronových sítí.
Na výstavě bude možné shlédnout AI film od Kariny Kazariny Rabínův sen na motivy Legendy o pražském Golemovi. Při jeho tvorbě autorka využila umělou inteligenci ve všech fázích tvůrčího procesu, od scénáře po generování obrazů. Účelně tak spojila formální rysy díla s tématem stvoření umělého člověka, které je tradičně součástí širšího konceptuálního rámce vývoje inteligentních nástrojů.
Kurátorka výstavy: Jana Horáková
Autoři vystavených děl: Lai Man Tin, Karina Kazarina
Výstava AI ART
Výstava prezentuje obrazové výtvory české komunity, která se zaměřuje na generování obrázků pomocí umělé inteligence. Většina děl vznikla pomocí nástroje Midjourney. Midjourney je nezávislá výzkumná laboratoř produkující program umělé inteligence, který vytváří obrázky z textových popisů, podobně jako OpenAI, DALL-E nebo Stable Diffusion. Zkoumá myšlení a rozšiřuje imaginativní schopnosti lidského druhu skrze nová média. Výstava nás také nutí k zamyšlení, zdali jsou díla stále produktem kreativity člověka nebo jsou produktem stroje. Posuďte sami, jestli ještě potřebujeme umělce nebo to stroje už brzy zvládnou sami.
Autoři vystavených děl: Petr Ludwig, Milan Grym, Tomáš Jahoda, Peter Podolinský, Jiří Mucha, Jarmila Mlčoušková, Jiří Slováček, Michal Arnošt, Anna Unčovská, Ivan Eder, Štěpán Havel, Petr Provazník, Šárka Růžičková, Robča a další.
Design výstavy: VISUALOVE – Jan Machát, Michal Okleštěk
Organizátor: Prototyp, VISUALOVE, TIM MUNI, Filozofická fakulta MUNI
Výstava trvání 14.10. – 6.11.
Místo: KUMST Brno
