Fráze Fiat lux, v překladu „Nechť je světlo“, pochází z biblického verše Genesis 1:3: „Bůh řekl: Nechť je světlo. A bylo světlo.“ Tento archetypální výrok o počátku světa se v díle Birošové proměňuje do podoby textartové konceptuální světelné instalace, která nese poselství své doby. V době krize demokracie a nejistého kulturního směřování zaznívá jako apel i povzbuzení.
Birošová je známá svým kritickým, a přitom poetickým jazykem, který citlivě tlumočí do veřejného prostoru. Světelný nápis Nechť je světlo v její interpretaci není pouze biblickou reminiscencí, ale také výzvou k hledání světlých míst ve společnosti, která se ocitá ve stínu arogance, neodbornosti či tmářství. Instalace tak funguje jako symbolické prosvícení tmy a gesto víry v to, že „ukázat se v dobrém světle“ je stále in, hodnotné a společensky potřebné.
Gabriela Birošová (SK), *1995
Slovenská vizuální umělkyně, slam poetka a fotografka. V roce 2021 ukončila magisterské studium na Katedře IDM Akademie umění v Banské Bystrici, kde od roku 2023 působí jako doktorandka v Ateliéru digitálních médií pod vedením prof. Michala Murina. Její tvorba často reflektuje aktuální socio-politické dění, na které reaguje prostřednictvím performance a participativních projektů.
Svoji autorskou poezii pravidelně publikuje na sociálních sítích pod pseudonymem instantní poezie. Kromě umělecké činnosti se angažuje také v aktivismu, aktuálně ve Výboru Kulturní stávky za Studentstvo za Otevřenou Kulturu! (ŠOK!).
V roce 2018 získala ocenění Pierko Rady Bielej vrany za organizaci protestů Za slušné Slovensko a v roce 2019 ocenění Srdce na dlani v kategorii dobrovolnictví v oblasti lidských práv. Jako fotografka dokumentuje společenské dění a nezávislou kulturu (zejména v Centru nezávislé kultury – Záhrada).
