Prastarý otisk podobající se prvoorganizmům tu existoval daleko před námi a společně s ostatními jednobuněčnými živočichy formoval další složité etapy vývoje života na zemi. Jeho zkamenělá poloprůhledná schránka dává prostor pro znovuoživení zrychlené reakce v konečné fázi evoluce tak, jak ji vnímám v kombinaci s moderní civilizací a zmanipulovanou přírodou. V době komunikační revoluce a nových technologií globálního světa dochází k větší nahuštěnosti až homogenizaci propojené přírody. Po přesycení a zhroucení roztok přirozeně vysychá, tuhne a po čase přichází odkudsi shora nový cyklus. Kde se však bere ten úplně prvotní impulz života není doposud úplně známo.
Jakub Nepraš pracuje s vědeckými a filozofickými znalostmi, stejně tak jako s vlastními zkušenostmi, pocity a intuicí.
Studuje současné vývojové tendence a chování našeho super-organismu ve vztahu k postavení jednotlivce v rámci celku a monitoruje přírodní principy, které tyto vztahy kontrolují a ovlivňují. Jakub odráží stěžejní změny ve společnosti a technologiích a z nich plynoucí odcizování ve vztahu k lidem i přírodě. Ve své tvorbě se snaží o znovunalezení původního a čistšího způsobu života a současné společnosti a technologiím navrací přírodní podoby.
